Prosinec 2012

Silvestrovský článek

31. prosince 2012 v 17:25
Tak! Zdravím!

Čerstvé dojmy:
Dnešní silvestrovské odpoledne jsem trávila ve velmi příjemné společnosti jistého Pisálka tady z blogu. Bylo to skvělé a pobavila jsem se, konečně někdo na stejné frekvenci jako já. Díky, Ty víš kdo! :) Škoda jen, že jsem dělala jednu ostudu za druhou (funění místo představení se, nevydařené nákupy atd).
Velmi mě ale překvapilo, že se tak šikovný mladý krásný muž takhle podceňuje! Ale to pro Lady není problém, Lady ho správně namotivuje a zbaví návyku na kouření i facebooku. (bacha, tady si Lady zase dává velké cíle, uvidíme, jak dlouho jí to vydrží, sama jsem zvědavá :D)

No, dva dny před tím (den po fiasku s Mužem) se mi stala taková dost nepříjemná věc. Už nějakou dobu pokokuju po příteli mé kamarádky. A asi i on po mně... sám od sebe mi napsal, zve mě na každou jejich akci atd. Pak mě pozval k sobě (já blbá to pochopila tak, že je to nějaká kalba), tak jsem šla a byli jsme tam jen my dva. Jo, kamarádská večeře, říkala jsem si... Říkal mi, že ho podvádí jeho přítelkyně s jeho kamarádem a navíc klukem z jejich kapely. Nechápala jsem, proč mi to říká... teda... asi chápala, protože já bych ho taky chtěla... ale on přece chodí s kamarádkou!!! Na závěr mě velmi vášnivě políbil a já ze sebe vydala jen "ale to... ty přece.... chodíš s ní... já už musím, díky za večeři, ahoj" a utekla jsem. Fiasko.
Zdál se mi o něm hrozně hezkej sen a druhej den jsem si říkala něco jako "jsi blbá, on tak božsky líbá a ty ho odstrčíš! jsi blbá!"... sama vlastně nevím, co chci. Jsem ale šťastná, že jsem se natolik ovládla... ale lituju toho :D

Mimochodem: venku právě probíhá nějaký předčasný ohňostroj. Kdyby dnes nebyly ve městě všechny obchody (až na Inetrspar) zavřené, tak bych asi ani nevěděla, že nějaký Silvestr je.


PS: Tady je novoroční dárek: tady se Lady prochází :)


Může, může muž? Nemůže muž. My nemůžem už.

28. prosince 2012 v 19:20
Nadpis článku je sice poněkud trapný (vymýšlela ho autorka, tak co čekáte?!)
Ale docela trefně vystihuje dnešek. Byla jsem u Muže. Byla jsem u něj v bytě.
Muž se mi celou dobu snažil dostat do kalhotek, ale já se mu úspěšně bránila. -pozn. : Nečtěte dál, jestli vám ještě nebylo 15-
Začalo to úplně normálně. Dohodli jsme se na šukání. Nic, jen sex. Žádný city. Potřebuju sex. S city jsou jen problémy.
Přišla jsem tedy k němu a on - otevřel mi jen ve slipech. Provedl mě po bytě (já totiž viděla posledně jen pracovnu a předsíň) a odvedl mě do ložnice.
Začali jsme se svlíkat a já si všimla, že spěchá. Zeptala jsem se, proč.
"Musím ještě do práce, někdo tam musí dodělat všechny ty věci, teď přes svátky má každej dovolenou..."
Kývla jsem a dělala, že mi to nevadí, ale vadilo. Nesoustředila jsem se na akci, ale na jeho byt. Pěkný obraz, kdo ho asi maloval? Pěkné květiny, od koho je asi dostal? Měkká postel, kolik žen už tady asi miloval?
Všiml si toho, že se nesoustředím.
"Co je dnes s tebou?"
"Nic, a co s tebou?"
byli jsme oba podráždění.
Pak jsem si všimla hračky. "Ty máš dítě?!" vyjekla jsem.
"Ano, proč?"
"Počkej, tu tvoji dceru znám, té je 23, ta nás tehdy viděla, ale ta si asi s hračkama nehraje, že? Kolik je tvýmu dítěti?"
"Proč tě to zajímá?"
"Proto." odstrkuji ho a odtahuju se.
"Mám ještě malou dcerku."
"Malou?! Proboha, ty jsi chlap od rodiny a já tady s tebou klidně šukám v manželský posteli?!"
"Nejsem chlap od rodiny, nežije se mnou, žije se svojí mámou."
"Jsi ženatej?"
"No..."
"Jsi?"
"To... se... nedá takhle říct."
"jak nedá?! Jsi nebo ne?"
"Jsem, ale nežijeme spolu. Máme spolu volnej vztah."
"A... spíte spolu?" ptám se.
"Jo."
"Počkej, teď ti asi nerozumím... Vy spolu nežijete, ale spíte?!"
"Ale ne... my spolu spíme jenom někdy, ona,... ona... mi dává volnost."
"Ale říkal jsi, že jsi rozvedenej s tou mámou té... té..." nemůžu si vzpomenout na jméno té Dcery, co nás spolu viděla.
"No, s tou rozvedenej jsem..."
"Kolikrát jsi teda ženatej?"
"Třikrát."

Já: hluboký nádech. Prudký výdech.


Beze slova jsem se oblékla a odešla. Muž za mnou ještě zavolal, ať počkám, že mě odveze.
Odešla jsem. Toulala jsem se městem a připadala si jako kurva, měla jsem pocit, že to na mě všichni vidí a že se tak na mě i všichni dívají.

Quoi?

23. prosince 2012 v 9:14
Takže: abych to shrnula:

  • čtvrtá adventní neděle
  • za pár hodin vrcholí křesťanské svátky
  • asi bych měla uklidit, je tu bordel jako v tanku
  • asi bych měla rozeslat trapné PF přání vlastní výroby
  • asi bych měla udělat plno věcí...
  • asi bych neměla marnit čas na blogu...
TAKŽE: stručně:
Jeden super chlap z mého okolí se mě zeptal, jestli nááááhodou nepůjdu na půlnoční. Tak jsem hned řekla, že jo (samozřejmě, že ne, protože mě to rozbalování dárků a nucené usmívání tak zmáhá, že většinou usnu už při Popelce), ale letos se fakt přemůžu a půjdu. Držte mi palce.
Taky jsem v uplynulém týdnu trochu flirtovala a byl to jeden trapas za druhým. Tak třeba tohle:
"Co budeš dělat celé Vánoce?" ptá se ten chlap.
"Spát."
"Celé svátky?"
"jo."
"Aha. A to nebudeš večeřet? Já bych tě rád vzal na večeři do mé oblíbené restaurace..."
"No, to by nešlo, já bych si tam pokydala hadry, to nejde..." (snažím se to odmítnout, protože mám na svátky domluveno něco úúúúplně jiného... rande s Mužem a navíc už jsem mírně opilá, takže mi nedochází, co říkám). Takže ostuda, teď vypadám jako debil, co neumí normálně jíst... trapas.
To jen, abyste věděli, že se i mistryně Lady se někdy utne...
Chci Vám (imaginárním čtenářům tohoto blogu) popřát Šťastné a veselé. Hlavně veselé.
Lady Fuckingham

I feel good

16. prosince 2012 v 21:02
Chci tu zvěčnit tuhle chvíli.
Jsem s kamarádkou a jejím přítelem na jeho koncertě. Po skvělém koncertě, kdy jsem zapomněla na všechny problémy a odprostila se od denních záležitostí, jsme zašli na víno a bavili se. Bavili jsme se o Itálii, úchylech, povahách lidí, penězích, víně, našem městě, o koncertě, o dárcích, Vánocích, písních, zpěvácích a...

...mně je skvěle.

Opila jsem se, ještě teď jsem mírně opilá... možná hodně... chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněla na heslo, co mám tady na blogu...

Bylo mi skvěle!!!!!!!!!!
Ah, konečně jsem našla lidi, se kterými si mám co říct, jsou skvělí....

Noční Brno, světla pouličních lamp, horký čaj s alkoholem, skvělá nálada, pára od pusy, noc se sešeří,...

...přišlo mi to nádherné.


Mám hrozitananánskou radost, cítím se uvolněně, je mi všechno jedno, mám radost, kolik lidí jsem poznala, kolik lidí mi dnes polichotilo, že mi to sluší, že mám krásný úsměv (G-boyi, nemysli, sakra, pořád na ten můj knír! :D :D :D) a že hezky tančím (ano, já jsem dnes tančila!) a já zase jim, bylo nám fajn... pila jsem víno...




...
A pak návrat domů. "Kdes byla? Prej, že si odskočíš a jsi pryč osm hodin!!!! A proč se všemu tak směješ?!"








DODATEK ZE DNE 18. 12. 2012, 19:43 MINUT:

I FEEL BAD, MUSÍM MYSLET NA SEX KAŽDÉ PŮL MINUTY MÍSTO NORMÁLNÍCH DVOU! AHHHHHH....

Nejsi jiná?!

13. prosince 2012 v 17:36
Tak a je to zase tady. Taková ta chvíle, kdy je mi všechno ukradený. Dnes mě nasrala (ano, nas-ra-la) moje matka.
Této osobě jsem se tady do této chvíle nikdy moc nevěnovala. Teď to chci změnit.
Nikdy jsme se nemilovaly tak, jak malé dítě miluje svoji mámu. (Možná někdy ano, to asi tak pár minut po porodu)
Na to jsem měla tátu. Náš vztah by se dal uzavřít oním (pro lidi setrvávající 20 let v manželství typickým) "máme se rádi, ale nemilujeme se."

Dnes měla matka na návštěvě kamarádky. Ty se jí zeptaly, jestli mám kluka. V tom jsem tam přišla já (měl to být takový čajový dýchánek a já přišla později) a matka říkala něco jako "kdo ví, jak to s těma klukama má..."
Cože?! Jako že jsem lesba?! (nedivte se, že jsem na to alergická, protože jednou si moje spolužačka-lesba z mé matky vystřelila a řekla jí, že jsem taky lesba a matka jí na to skočila i s navijákem a pak jsem to musela trapně vysvětlovat)
No a když jsem se jí zeptala, co ji k tomu vede, takhle usuzovat, tak ji začaly kamarádky hájit. "No, nediv se, v tvém věku jsme už všechny měly kluka! Jsi ještě panna? Jestlis ještě neměla kluka, tak je možný, že..."

Napadlo mě, že bych mohla vytáhnout svůj soupis těch, co se mi dostali do kalhotek. Ne, to by bylo ubohý. Ukazovat jim nějaký zápisky? To je přece pod moji úroveň, říkala jsem si.
Můžu jim snad říct, že jsem chodila se ženatým mužem? Že šukám s chlapem, který by mohl být úplně v pohodě mým otcem?!
Pak se mě zeptaly na kluky od nás ze školy. Tak, aby bylo jasno... nikdy jsem nespala s klukem, kterýmu by bylo míň jak 28. Jo. Mám za sebou dost úletů, sexů na jednu noc a toho všeho, ale nikdy ne s mladším.
Jak jim mám asi říct, že mě fakt nepřitahuje nikdo, kdo má čerstvých 19, čerstvých 20, maximálně 21?????????

Jasně, že nemůžu. Moje matka by to stejně nepochopila. Odsoudila by to.


Nejradši bych se na to vysrala! Jo a ta třešinka je v mé hubě, tak si važte toho, že se tady tak odhaluju a ukazuju. Nemyslete si, že se fotím při jezení třešní, to je oříznuto z jedné momentky z léta :D
Zdravím G-boye!


Tak nějak málo...

8. prosince 2012 v 17:13
...tančím, zpívám, brečím, líbám.

Tak by se dal stručně shrnout uplynulý týden. Byla docela sranda, ale pak došlo skoro i na slzy. Ne že bych brečela se slzama, to ne, dělala jsem, že jsem v pohodě, ale uvnitř jsem ronila jednu slzu za druhou.

Pekla jsem perníčky, linecké a teď budu dělat pracky. Uklízela jsem, no, ne že by mě to naplňovala štěstím, ale aspoň jsem přes tu fyzickou práci nemusela myslet na to, jak hrozně mi je. To, jak mi je, souvisí s tím oním Mužem. Včera mi došlo, že to zase přestávám zvládat. Už to není jen sex. Je to něco mnohem víc, ale já nechci, aby bylo něco víc!

Včera jsem měla krizi, byla jsem nakupovat dárky a za pět hodin nakupování jsem koupila 3 věci v celkové hodnotě 479,- Kč. Jsem zklamaná. Dříve jsem dárky vybírala strašně rád,a kupovala jsem je průběžně celý rok a nejpozději touhle dobou už byly zabalené. Letos nestíhám a zjišťuju, že je to rok od roku se mnou horší.

hezkou druhou adventní nědělu Vám přeje

Vaša LF

atomas

2. prosince 2012 v 12:43
Tak... aby bylo jasno. Samotu mám docela ráda, hlavně poslední dobou. Nedostává se mi jí hlavně, když jsem s Mužem (viz předchozí články).

Strašně ráda se sama procházím městem. Ale musí být noc, musí být tma a svítit světla. A taky musí být zima. Taková zima, kdy jde pára od pusy a člověk si může všechno srovnat v hlavě. A nebo naopak musí být léto a hrozné horko, taková ta rozpustilá srpnová noc, kdy je Vám teplo i o půlnoci... Ale hlavně musí být člověk sám. Nebo nemusí, to je možná přehnané, ale ten druhý musí mlčet.
To pak chodím po městě sama, od pusy mi jde pára a já jsem šťastná, že jsem sama... Naposledy jsem takhle šla v pátek, bylo to po trochu nevydařeném randíčku s Mužem a já si potřebovala srovnat, jak to uděláme. Plánovali jsme, jestli se nesejdeme o Vánocích, jestli spolu nezkusíme strávit Silvestra, jestli... jestli... jestli...

Někdy mám pocit, že nejvíc sama jsem, když jsem s někým. Takový ten pocit odcizení, takový ten poslední den před rozchodem. Říkáte si "miluju ho, ale když jsem s ním, jsem vlastně sama..."

Já vlastně nevím, co bych řekla k Samotě. Asi bych musela být sama, opravdu hodně, aby ze mě něco kliudného vylezlo...

Tak ani nevím...

1. prosince 2012 v 8:43
...jestli je to ještě zajímavé, nebo jestli to nezavání trapností.

Opět jsem měla rande s Mužem. Včera. Rozhodla jsem se ho přepadnout v práci o chvilku dříve. Kupodivu byl v práci a fakt asi pracoval nebo to minimálně dost dobře předstíral. Místo slov jsem ho začala líbat.

Malá vsuvka: představte si, že jsem místo slova "opět", které je o 2 řádky výše, napsala slovo "oběd". To bude asi tím, že myslím na oběd.

Bylo to s Mužem moc hezký, sama jsem se divila, jak je schopnej se odvázat v pracovní době. Začal mě lechtat a já se smála jako debil.... no, super... teď si určitě myslí, že jsem postižená, když se směju už jenom tomu, že ke mně natáhne ruku :D
Řekl mi ale, abych se nesmála tak hlasitě, že vedle kolegyně dělá nějaký papíry. Tak jsem se snažila nesmát... no, po pravdě, moc to nešlo :D

Pak se ze zádvěří ozvalo: "Šéfe? Můžu?"
"Jo, teda moment, moment, moment..." říká Muž a zmateně pobíhá po své pracovně. "Vteřinku, mám tady nepořádek, všude ty poházené papíry,.... vydržte! Hlavně vydržet!" říká Muž a já se směju jako debil a snažím se to zadržet, aby mě podřízená neslyšela.
"Pojď sem." Muž mě bere za ruku a táhne kamsi pryč. "Schovej se, prosím."
Tak jsem tam schovaná jako debil. "Šéfe, vedu tu posilu."
"Dobrý den, pane ********, já jsem ********** a přišla jsem se ucházet o to volné místo, co inzerujete. Teda,... jestli je ještě volné.... "
"Ach, tak, těší mě... běžte si sednout, zatím si dejte kávu, čaj, co srdce ráčí a já jsem hned tam.... vteřinku, jo? jen vteřinku!"
-ženský odchází-

Muž leze za mnou do skrýše a strká mi prudce jazyk až kamsi do krku, strašně rychle mě líbá. "Za chvilku jsem tady, promiň..."

Pak přijde a všechno si vynahradíme. Škrabal mi záda přesně tak, jak to mám ráda.... ááááách....


Tak já nevím, ... už 3krát mě s ním někdo viděl. Dcera a 2krát ta samá podřízená. Trapas. Teda včera mě neviděla, ale asi jí to muselo být jasný, ... asi určitě.... vlastně by byla asi úplně blbá, kdyby jí to nedošlo...


Chci ho! Co mám dělat?! Nechci ho brát domů, k němu domů zas přijde Dcera a do hotelu... to je jako kdyby si mě zaplatil... Ale mít publikum mě už přestává bavit...