Květen 2013

Nastala ta dlouho očekávaná akce: MUZEJKA 2013

19. května 2013 v 11:32
Tak, vážení, je to tak, skutečně nastala ta dlouho očekávaná chvíle.
Celý večer byl jeden velký tyjátr, začneme tedy představením hlavních rolí:
Peťan, Megína, Vojta, Verča, Lady a její bratr Charlie a Kuba.
Ve vedlejších rolích: Vyhazovač z akce Leoše Macka, vyhazovač a zakazovač sezení na schodech hlavního nádraží, bezdomovec koukající na Megínu, Verču a Lady při čůrání.

Problém byl trochu s tím, kdy a jak se sejdeme, nakonec jsme se sešli Petr, Verča a já pod hodinami (já před tím byla na Špiláku a P+V v Anthroposu) a došli jsme za Magínou, Vojtou a Kubou, kteří byli před Soudem.
Pak jsme šli pochopitelně čůrat (jako ještě asi 10x za večer) do Meca. Dokonce jsme to ani nemuseli platit (tedy někteří :P)
Megína chtěla jít do DOMU UMĚNÍ, kam došli jen oni. Ale nepředbíhejme. Nejdříve se šlo pro vodku do Tesca. Pak jsme si sedli za Mahenku na lavičku a pak přišel Kuba s tím, že je tam Leoš Mareš. A to bylo něco pro Lady, Lady se totiž strašně ráda přisírá. Takže jsme vyhazovačům tvrdili, že tu pozvánku určitě někde máme! A když vytáhli seznam pozvaných, tak jsme do něj jednoduše nahlédli a řekli, že Macková, to jsme přece my!
(aby bylo jasno, tak Macková teda rozhodně nejsme nikdo...)
Pustili nás tedy dále, Kuba se rozkrokem otřel o Leoše, já je tam trochu pofotila a pak těm vyhazovačům došlo, že asi až tak úplně Macková nebudeme a tak zase chtěli tu vstupenku, čili jsem jim řekla, že "bylo to tu mooooc hezký, děkujéééém..." a utekla (trapas jako Brno). Přičemž Magda tam ještě stihla vzít balonek s firemní přezdívkou Leoš Macek.

Pak jsme zavolali Charliemu, který asi během čtvrt hodinky dorazil a pak šel s námi.
Já a Verča jsme čekaly na jistého J., který byl zmatený a nakonec nedorazil, což nám některým došlo, ale třeba Megína to zjistila až na nádraží :D (né, promiň, Megí :D)
Jo a taky na nás při chcaní čuměl nějakej bezdomovec...


Pak jsme to ještě trochu pochodili, Charlie a Pjoťorka se od nás trhli a přišli až na nádr, kde nás před tím vyhazovač 2x upozornil, že prostě NEMÁME SEDĚT NA SCHODECH PŘED NÁDREM.
Před nádrem taky Vojta vysvětlil jedomu borcovi, co je to šukat.

A pozor: jedna z účastnic, Verča, oslavila o půlnoci své krásné narozeniny! VŠECHNO NEJLEPŠÍÍÍÍ!

Pak jsme totálně schízovali, protože Charlie ani Peťan nebrali telefon... A za čtvrt hodiny jel poslední vlak... Hm...
Nakonec vše dobře dopadlo, Peťanovi se splnil jeho sen/noční můra = potkal bývalého.
Potom jsme šli na vlak, kam Peťan s Charliem dorazili těsně (no, dobře, tak né těsně, ještě měli 5 minut :D).
Co se dělo po cestě vlakem už nevím, já jela totiž s Charliem autem.

Jinak teda fotek je mnohem víc, ale mně se je sem nechce dávat, trvá to moc dlouho...
Takže je pošlu Peťanovi na mejla a pokud je někdo chcete (myslím tedy Vojtu, Megí, Verču), tak mi napište svůj mejl a já vám je tam pošlu ;)





Za pár týdnů jsem zestárla a zase omládla o mnoho let

17. května 2013 v 15:35
Ano, je to tak. S Ním už to šlo skutečně do kytek. Jeli jsme spolu na dva výlety, bylo to bez sexu, prostě jen potřeboval doprovod na služební akci a já souhlasila.
V tu chvíli jsem žila v úplně jiném světě. Ve světě lidí, kteří neřeší peníze, neřeší vztahy, neřeší nic. Šlo jim jen o to, aby se dobře najedli a napili a nic jiného je nezajímalo.
Taky jsem u Něj spala.
A taky jsme si hoooodně dlouho povídali. Už ne jako milenci, ale jako dva kamarádi, kteří spolu kdysi párkrát jen tak z rozmaru spali.

"Proč pořád nosíš černé kalhoty?" zeptal se.
"No, hádej! Abych odpoutala pozornost od svých stehen! Černá přece zeštíhluje!" zasmála jsem se.
"Víš co mi přijde? Že se děláš zbytečně starší. Jsi na střední, ale ksichtem vypadáš jako bys byla na vysoké a tím, jak se oblékáš, vypadáš jako bys měla za chvíli promovat! proč se stydíš za svoje mládí? Stará budeš vždycky, ale mladá jsi jen teď!" řekl a totálně mě přeoblékl. No, musím uznat, že mi to docela slušelo :)
Vypadala jsem skutečně tak na věk, který mi právě je. A došlo mi, že má pravdu. Do teď jsem byla jen se starýma chlapama, což mi automaticky přidávalo mnoho let, plus můj styl oblékání a celkový vzhled. Začala jsem tedy nosit barevnější věci a lidi říkají, že mi to tak sluší víc... Ale taky říkají, že černá se ke mně prostě hodí, protože mám tmavé vlasy a oči a hezky se to spojí. No, já nevím...

Co jsem vlastně zatím ze života měla?
Dokončila jsem základku, vyspala se s pár chlapama, byla v televizi (ukázali tam moji fotku ze křtu knihy, ano, byla jsem celé dvě vteřiny v televizi), udělala pár průserů, seznámila se přes Něj s pár skutečně bohatýma lidma, vylezla na Olymp, naučila se trochu čtyři jazyky a vyhrála soutěž v německém čtení (ano, kvůli tomu určitě budu jendou slavná, proto to tady raději zdokumentuji hned), no a v neposlední řadě jsme taky trochu cestovala.

Chtěla bych si strašně moc užít to mládí, které teď mám. Ale mám pocit, že mi ujíždí ve vlaku, do kterého nemám vstupenku...

Situace není zase až tak kritická

7. května 2013 v 15:59
Tedy doufám, že není.
Brýlař si nechal vše vysvětlit a já prožila geniální víkend s Ním v jiném městě. Dosud nejhezčí zážitek. Sice to byl jen jeden den a já tady dělám, že víkend, ale... bylo to prostě dokonalé. Užili jsme si skvělý sex, zašli na koncert, kde jsem získala podpis zpěváka, kterého mám docela ráda, pak jsme šli na véču, pili víno, překračovali jsme povolenou rychlost atd atd.
Zažívám krásné období, otázka je, jak dlouho to vydrží...


Užívejte si jaro, i když počasí moc nepřeje. Nenechte si to zkazit!

Situation critical

4. května 2013 v 13:33
... tak se to zase všechno komplikuje. Už není jen On, ale i Brýlař. Brýlař je tatínek malé holčičky a Brýlař mu říkám proto, že je to pedant a je schopnej si čistit brýle i pětkrát do hodiny.
On tedy ale brýle nenosí, řeč je o těch slunečních.
Seznámili jsme se díky Němu, což je samo o sobě dost velká katastrofa.
Vyměnila jsem si s Brýlařem kontakty a teď si píšeme. Brýlař mě chce navštívit v práci, ale já nechci, aby mě navštěvoval a hlavně - lhala jsem mu - já nebudu v práci, já budu v té době s Ním. Nechci přijít ani o jednoho, tak jsem řekla, že budu v práci, ale to není pravda - budu s Ním. Co teď?!
Poraďte, co mám dělat. Jak se zabavit Brýlaře, aby nechodil ke mně do práce? Jak mu naznačit, že není jediný? Jak nepřijít o Něj?! Díky za veškeré nápady...

Vaše Lady