Listopad 2013

La vie est ridicule

23. listopadu 2013 v 20:08
Tak já nevím. Mastím se životem, protloukám se jím a jako bych stále neviděla světlo na konci tunelu.
Ještě minulý měsíc jsem přitom měla pocit, že to světlo na konci tunelu přímo držím v ruce nebo že je alespoň na dosah... Hm, člověk míní, postel mění.

Přemýšlela jsem nad tím, jaké by to bylo, kdybych otěhotněla s mužem, se kterým již nějakou dobu spím.
Vzal by si mě? Přizpůsobil by svůj byt mně a mimču? Platil by aspoň alimenty? Donutil by mě jít na potrat?

A co bych dělala já?

Nevím, prostě nevím. Přemýšlím nad tím, co by se dělo, kdyby něco.

Poslední dobou mám pocit, že se na mě většina lidí vykašlala. Kamarádka, kterou jsem brala jako kamarádku, mi bodla kudlu do zad ve chvíli, kdy jsem to nejméně čekala a pěkně se mi vysmála do očí. Jako první mě napadlo, že se jí pomstím.

S postupem času (a mým odjezdem do jedné francouzsky mluvící země) mě chuť na pomstu přešla. Věřím na karmu. A taky na to, že boží mlýny melou. ...Někdy ale melou sakra pomalu!